Současná podoba reliéfu území mezi obcemi Čelechovice na Hané a Slatinky je silně ovlivněna dlouhodobými lidskými aktivitami, spojenými s těžbou vápence. Těžba probíhala především na přelomu 19. - 20. století v řadě malých lomů při úpatí Velkého Kosíře. Mnohé z nich jsou dnes zavezené nebo zarostlé. Těžilo se také v tzv. selských lůmcích na Vápenici, jejichž pozůstatky (zmoly) jsou dobře zřetelné dodnes.
Území vyhlášené jako evropsky významná lokalita Kosíř - Lomy se nachází na jihozápadním úbočí Velkého Kosíře, přibližně 1,5 km severozápadně od Čelechovic na Hané, v okrese Prostějov. Nachází se tu opuštěné lomy, menší lůmky a zmoly po těžbě vápence, staré extenzivní sady a zarostlé meze. Součástí jsou také význačná paleontologická naleziště devonských fosilií – národní přírodní památky Růžičkův lom a Státní lom.
Těžba probíhala v malých členitých lomech, které vhodně zapadly do původní krajiny. Jejich prostory v podobě skalních stěn, svahů a případně i vodních ploch poskytují v intenzivně využívané krajině útočiště mnohým rostlinám i živočichům. Při vhodné péči se stávají cennou součástí naší přírody a často i místem posledního výskytu vzácných a zvláště chráněných druhů.
Zatímco lomové stěny, suťové svahy a mělké půdy na obnaženém geologickém podloží vyhovují konkurenčně slabým rostlinám, které nedokáží přežívat v souvisle zapojené vegetaci, osluněné svahy na vápencovém podloží poskytují ideální podmínky pro mnohé teplomilné druhy živočichů. Výsledkem je velká druhová rozmanitost rostlin i živočichů.
Oblast Velkého Kosíře patří k nejvýznamnějším územím střední Moravy také po stránce botanické. Dané území je zajímavé nejen vysokou druhovou bohatostí s výskytem řady zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin, ale také z pohledu fytogeografického: jako lokalita nejsevernějšího výskytu řady teplomilných druhů a společenstev na Moravě.